Mechanik po Dakaru:
„Po návratu z Dakaru odpočívám a tak brouzdám zde a žasnu. Před odjezdem tu byla spousta takových komentářů ve stylu jako to nedáte ani dvě etapy nebo nášlapy se vám rozpadnou hned na záčátku ,mašina připravená amatéry atd. Kupodivu jsme úspěšně v cíli a i mašina přežila tenhle nejtěžší Dakar jaký letošní přední jezdci dle svých slov pamatujou. A to tak trošku o něčem svědčí. Myslím si že naše účast byla slušná. Už před závodem jsme veděli že na přední pozice se nechytáme a tak náš úkol byl dojet pokud možno do konce závodu.Už těsně před startem závodu jsme hovořily se spoustou českých i světových jezdců ,kteří nám radily (neblbněte, jeďte s rozvahou, jeďte na to co máte a pokud se vám povede dojet do cíle tak to je ten největší úspěch ) Pokud k tomu bude slušné umístění , tím lépe. Myslím si že na tak těžkém závodě skončit v polovině startovního pole je napoprvé skvělej výsledek. Bylo to hodně těžké a určitě to nebylo jen o nějakém víkendovém projetí jednotlivých rychlostních zkoušek, jak jsem se dočetl. Časové limity jsou na Dakaru dost neúprosné a pokud je nesplníte ,tak jednoduše končíte.Tento závod určitě není procházka růžovou zahradou. Jezdci tam jedou na hranici fyzických (někdy možná i za hranicí) bez spánku a zcela vyčerpaní. Pořadatelé z nich doslova vycucnou i tu poslední energii kterou v sobě mají. A nejen jezdci. Toto se týká celých týmů.
Docela smutné jsou i komentáře k události myslím ve čtvrté etapě že žádnej kamion nám čtyřkolku nám nepoškodil. Nikdo z vás tam nebyl, tak proč melete takový nesmysly. Bylo u toho dost lidí kteří to potvrdily a dle jejich slov bylo hodně velké štěstí že se nestalo mnohem víc. To by byl náš konec v závodu. Nebýt to v písku tak si vezem domů tříkolku.
Je pravda že při nás stálo i štěstí , protože na Yamaze se vlastně jen měnily věci spotřební jako čepy, oleje, řetězovky, sem tam nějakej vypínač. Asi největší problém byl s krytem zadní kyvky. Ten nám vlastně skoro každý den zničily kameny a to znamenalo deformaci a tím poškození řetezů. Místní benzín nám neustále rozežíral tesnění víček přídavných nádrží. Po jedné havárii kdy šla čtyřkolka takzvaně panna orel bylo dost práce na předních přístrojích navigace. Zničený roadbook a poškozené speedocapy byl asi největší problém. Ale vše se stihlo dát do kupy asi hodinu před startem. Byl to každodenní boj s časem a vyčerpaností.
Máte všichni možnost si to zkusit od A až do Z. Jenže někteří z vás na to nemá koule a jen budou pomlouvat a psát nesmysly. Až to třeba někdo z vás rejpalů zažije tak bude mluvit naprosto jinak. A věřte že vám to přeju tohle peklo zažít. Ne proto že jsem jako vy ,ale aby jste změnily názor. To co se tady jezdí za závody není ani tisícina dřiny kterou zažijete tam. Obdivuju ty blázny ktěří se tam dobrovolně a navíc za to platí nekřesťanský peníze. A když jsme u těch peněz tak bych chtěl jen dodat že zdaleka ne všechno zaplatily sponzoři jak tu někteří píšou. To by byla krásná představa mít všechno zaplacený.
Zamyslete se prosím nad sebou než ze závisti něco napíšete. Nikdo z vás tam nebyl tak nechápu jak můžete psát takový bláboly který navíc ani nejsou pravda. Až tam na místě jsem spoustu věcí pochopil a poznal.
Už se těším až půjdu depem a Martin Porš bude Ollie oslovovat celou sezonu paní královno. 
