38 stupňů? A proč by ne! Beru bonbóna na Duathlon.
Nebudu vám lhát ani si hrát na instagramovou dokonalost. Bylo to prostě peklo na výhni. 

Holky to rozeběhly hodně rychle, tempo 3:30 sem neakceptovala
právě tady mi holky ucukly
běžela sem na to co mám natrénováno a myslela na to, že mě čeká hodně rychlé kolo…. Během této krátké sekce sem bojovala s přehříváním

Led, houbička a modlitba, aby nohy ještě spolupracovaly. 
Nohy byly na hadry, ale snažila jsem se ze sebe v té výhni vymačkat aspoň tempo kolem 6:00. Depo za 40 sekund. Jen vím, že jsem si říkala: „Musím sebou hodit, nebo dostanu vynadáno od trenéra!“ 
A teď přijde moje malé osobní vítězství… 
Poprvé se mi v závodě povedlo seskočit z kola a nechat tretry na kole!
Trénovala jsem to v Chorvatsku. Jednou jsem si dala do držtičky, několikrát obrousila boty o asfalt a upřímně jsem tomu moc šancí nedávala. 

Ale světe div se… povedlo se! 
Stačí, že můžeme 

……