Portugalská korunovace:

V Portugalsku se opět sešli jezdci zcelého SVĚTA, nervozita byla ve vzduchu už u přejímek, o titulu zdaleka nebylo rozhodnuto. Jak já vám byla nervozní.

Zlato mohlo putovat mezi trojici jezdců, buď k nám nebo ke dvojici Ukrainců a z toho Yaroslav Tolstyk byl úřadující Mistr Evropy a už d prvního závodu v Maďarsku se nechtěl o titul nechat připravit.

• Olga Roučková – 135 bodů, Bogdan Zyrin – 123 bodů, Yaroslav Tolstyk 105 bodů

Do prologu Ukrainci vlítli pěkně zhurta, já v Portugalsku jela poprvé tak mi trvalo než sem si zvykla na chod závodu, osahala si terén na kterém sme letos ještě nezávodili a trochu si uklidnila hlavu. Což se povedlo a v samotném závěru druhé Maratonské SS se mi ledově klidná jízda vyplatila.

Po první SS sem měla drobnou ztrátu na první dvojici jezdců – Yaroslav 5 minut, na druhého Bogdana 4 minuty. Velkou oporu jsem měla v týmu, který mě podržel a večer před startem do opravdu dlouhé stage sme probrali strategii u bazénu v našem kempu: kde kdo bude, kde se bude tankovat a hlavně si udržet čistou hlavu abych dojela do cíle a nabrala tak potřebné body. Závody dělá celý tým, a bez všech těch lidiček okolo mě by Rally závody vážně nešli.

250 nervy drásajících KM:

Na startu jsem se klepala jako pes, možná nervozitou nebo střevníma problémama, které mě doprovázely po celou dobu závodu, ale hned po odmávnutí šachovnice sem měla v hlavě jediný cíl – dolítnout do cíle. Po necelých 20 Km sem potkala pomalu jedoucího Yaroslava Tolstyka, který se lopotil s urvaným unašečem kola, který zázrakem držel na malém vlákně. Zadní levé kolo mu lítalo skoro až k helmě, ale 4kolka stále jela. Do druhé tankovačky přilítávám úplně první, Bogdan dolítnul půl minuty zamnou a aby nahnal ztrátu nechal si natankovat dost málo paliva. Já si dotankovala do plna, vyměnila si rukavice a jala se stíhací jízdy. Do cíle zbývalo posledních 150 Km, což pro mě a Bogdana znamenalo 150 Km pod plným plynem v oblacích prachu. A právě 3 Km před cílem Bogdanovi zakuckal Can AM 1000 a zastavil se. Zastavila sem u něj, mávnul že je vše OK. A bylo rozhodnuto, už si jen udžet náskok a prolítnout cílem.

V 19.00 jsme vyběhli na rampu jako První a je to doma jsme Mistři Evropy pro rok 2017!!!!! Děkuji Vám fanouškům, rodině, přátelům týmu a hlavně všem partnerům! Letošní rok je pro mě sezonou snů a jsem ráda, že jste u toho semnou!!!!!

A jak probíhal náš holčičí Road trip Evropou se dozvíte v průběhu pár týdnů.